Adra hledá příběhy lidí, kteří pomohli
V rámci projektu Hrdinové mezi námi udělí už podruhé Cenu Michala Velíška
Příběhy lidí, kteří nezištně pomohli ve chvíli, kdy byli svědky násilí, hledá nadace Adra. Ta letos v rámci projektu Hrdinové mezi námi udělí už podruhé Cenu Michala Velíška. Do projektu Hrdinové mezi námi mohou lidé zasílat nominace ještě do příštího pondělka.
"Příběhy mohou být odkudkoli a může je poslat kdokoli. Z nich pak bude vybráno pět nejzajímavějších a veřejnost nakonec vybere jeden, který získá Cenu Michala Velíška. Cenu může získat každý, kdo v uplynulých dvanácti měsících zachránil lidský život nebo zdraví a není profesionálním záchranářem, policistou anebo lékařem," řekl ve středu na tiskové konferenci v Liberci předseda správní rady nadace Adra Vítězslav Vurst.
K projektu se připojil také liberecký hejtman Petr Skokan (ODS), který se domnívá, že se takové příběhy najdou i v Libereckém kraji (LK). "Věřím, že projekt Hrdinové mezi námi dokáže zviditelnit postoje slušnosti statečnosti a motivovat veřejnost, aby je opět přijala za své," uvedl Skokan. Samotný projekt pak označil za ideální způsob, jak seznámit lidi v LK s iniciativami spojenými s prevencí kriminality.
Z ulic mizí slušnost
"Je velmi důležité, aby věděli, nejsme lhostejní k jejich osudům. Chceme jim vysvětlit, že právě jejich bezpečí je pro nás jednou z prioritních věcí," dodal Skokan.
Jak ale upozornil Vurst, začíná být pro mnohé problém zastat se člověka v nouzi.
"Z ulic mizí primární slušnost. Lhostejnost lidí ke svému okolí přitom ohrožuje každého z nás. Chceme vést lidi k odvaze a touze lidem pomáhat. Otázkou ale je, jaká ta pomoc má být," apeloval Vurst.
Upozornil rovněž, že se mezi lidmi běžně objevují dva extrémní názory. První je nepomáhat vůbec, druhý pomoci za každou cenu a mnohdy bezhlavě. S tím ale podle něho souvisí také fakt, že podle průzkumů lidé policii nevěří. "Výzkum prokázal, že lidé dobře vědí, kam se mají obrátit v případě nouze. Na druhé straně na otázku, kam byste se obrátili v nouzi, říkají: spolehl bych se sám na sebe. A policii nedůvěřují. Jen 3,2 procenta občanů si myslí, že by bylo správné zavolat policii," naznačil Vurst.
Jak se chovat v krizi
Smyslem kampaně je proto zvýšit povědomí lidí o tom, jak se zachovat v krizových situacích. Podle libereckého policejního ředitele Miroslava Dvořáka jsou policisté školeni k tomu, aby si dokázali získat důvěru občanů, a jejich úroveň se rok od roku zlepšuje. Z praxe je pak přesvědčen o tom, že právě u násilných trestných činů lidé s policisty spolupracují nejčastěji.
"A právě informace od obyčejných lidí jsou mnohdy ty klíčové, které pomohou případ vyřešit," zmínil Dvořák. Osobně ale nedoporučil, aby se lidé ve snaze pomoci postavili sami například proti ozbrojeným pachatelům. Za poslední tři roky se přitom policisté setkali s několika případy, kdy se lidé a mnohdy děti zachovali velmi statečně.
Regionální mutace| Právo - Ústecký kraj
Příběhy lidí, kteří nezištně pomohli ve chvíli, kdy byli svědky násilí, hledá nadace Adra. Ta letos v rámci projektu Hrdinové mezi námi udělí už podruhé Cenu Michala Velíška. Do projektu Hrdinové mezi námi mohou lidé zasílat nominace ještě do příštího pondělka.
"Příběhy mohou být odkudkoli a může je poslat kdokoli. Z nich pak bude vybráno pět nejzajímavějších a veřejnost nakonec vybere jeden, který získá Cenu Michala Velíška. Cenu může získat každý, kdo v uplynulých dvanácti měsících zachránil lidský život nebo zdraví a není profesionálním záchranářem, policistou anebo lékařem," řekl ve středu na tiskové konferenci v Liberci předseda správní rady nadace Adra Vítězslav Vurst.
K projektu se připojil také liberecký hejtman Petr Skokan (ODS), který se domnívá, že se takové příběhy najdou i v Libereckém kraji (LK). "Věřím, že projekt Hrdinové mezi námi dokáže zviditelnit postoje slušnosti statečnosti a motivovat veřejnost, aby je opět přijala za své," uvedl Skokan. Samotný projekt pak označil za ideální způsob, jak seznámit lidi v LK s iniciativami spojenými s prevencí kriminality.
Z ulic mizí slušnost
"Je velmi důležité, aby věděli, nejsme lhostejní k jejich osudům. Chceme jim vysvětlit, že právě jejich bezpečí je pro nás jednou z prioritních věcí," dodal Skokan.
Jak ale upozornil Vurst, začíná být pro mnohé problém zastat se člověka v nouzi.
"Z ulic mizí primární slušnost. Lhostejnost lidí ke svému okolí přitom ohrožuje každého z nás. Chceme vést lidi k odvaze a touze lidem pomáhat. Otázkou ale je, jaká ta pomoc má být," apeloval Vurst.
Upozornil rovněž, že se mezi lidmi běžně objevují dva extrémní názory. První je nepomáhat vůbec, druhý pomoci za každou cenu a mnohdy bezhlavě. S tím ale podle něho souvisí také fakt, že podle průzkumů lidé policii nevěří. "Výzkum prokázal, že lidé dobře vědí, kam se mají obrátit v případě nouze. Na druhé straně na otázku, kam byste se obrátili v nouzi, říkají: spolehl bych se sám na sebe. A policii nedůvěřují. Jen 3,2 procenta občanů si myslí, že by bylo správné zavolat policii," naznačil Vurst.
Jak se chovat v krizi
Smyslem kampaně je proto zvýšit povědomí lidí o tom, jak se zachovat v krizových situacích. Podle libereckého policejního ředitele Miroslava Dvořáka jsou policisté školeni k tomu, aby si dokázali získat důvěru občanů, a jejich úroveň se rok od roku zlepšuje. Z praxe je pak přesvědčen o tom, že právě u násilných trestných činů lidé s policisty spolupracují nejčastěji.
"A právě informace od obyčejných lidí jsou mnohdy ty klíčové, které pomohou případ vyřešit," zmínil Dvořák. Osobně ale nedoporučil, aby se lidé ve snaze pomoci postavili sami například proti ozbrojeným pachatelům. Za poslední tři roky se přitom policisté setkali s několika případy, kdy se lidé a mnohdy děti zachovali velmi statečně.
Regionální mutace| Právo - Ústecký kraj